Jak jsme předělávali kuchyň


Byt poklizen, pračka pere, myčka myje, sušička suší, tak proč si neuvařit čaj a nesednout si k novému článku? Dnes to bude o tom, jak jsme se s Tomem konečně po roce a půl bydlení odhodlali k tomu kompletně předělat kuchyň. Zjistíte, co nás k tomu vedlo, jak jsme vybírali, co jsme prožívali a hlavně, kolik nás to všechno dohromady stálo. 


Tak jdeme na to!

Náš příběh začal už samotným nastěhováním, kam jsme vkročili s myšlenkou, že kuchyň zkrátka bude první z věcí, kterou předěláme. Jenže nám scházely finance - dělala se komplet rekonstrukce bytu (podlahy, zdi), a museli jsme nakoupit alespoň nějaký základní nábytek. A tak začalo naše čekání na plné stavební konto. Po roce jsme už začali uvažovat o tom, že bychom měli začít vybírat výrobce kuchyně. 

Jak jsme vybírali

Úplně původním plánem byla kuchyně IKEA. Měla jsem vymyšleno několik návrhů, nejlevnější se ovšem pohyboval v ceně přes 90 tisíc. Vždy se jednalo o edici Bodbyn, kterou jsem si opravdu zamilovala. Nakonec jsem se ale dopracovala k tomu, že se mi líbí i styl dřeva na spodních skříňkách a bílý lesk na skříňkách horních, ovšem s naší dřevěnou podlahou a dřevěnou pracovní deskou jsem tedy nakonec zvolila bílý lesk nahoru i dolů. Největším problémem ovšem bylo to, že kuchyň nikdy nevypadala tak, jak bych chtěla. Vždy něco chybělo, všude se museli dávat různé výplně (celý náš byt je nějaký divně atypický), a všechno vyvrcholilo konečnou návštěvou IKEA, kde se nám na to podívali odborníci. Sem tam něco přidali, takže se cena vyšplhala na 100 tisíc. A stejně to nebylo ono. Začali jsme se tedy poohlížet po lokálních truhlářích.  

Zavolali jsme si tedy truhláře z Rychnova nad Kněžnou, který k nám přijel, udělal hrubý návrh, kde by co bylo, jak kuchyň uspořádat a celkově poradil s praktickou stránkou. Hrubá cena kuchyně tedy pak vycházela na 81 tisíc BEZ spotřebičů – to by nakonec vyšlo stejně jako ta IKEA. 

A tak jsme takhle jednou seděli kolem stolu u Tomových rodičů, a táta se nás ptá: „Hele, a zkoušeli jste Petra?“ My samozřejmě ani nevěděli, o kom mluví, ale nakonec vyšlo najevo, že se jedná o nějakého vzdáleného příbuzného (táta má sestru, ta má manžela, ten má dceru se svou bývalou ženou, ta dcera má přítele, a ten přítel je Petr), který se mimo jiné živí truhlařinou a dělá kuchyně. Takže nám táta sehnal kontakt, my se ozvali, Petr přijel, podíval se na náš návrh od předchozího truhláře, souhlasil s ním, a udělal nám hrubou cenu – 88 tisíc VČETNĚ spotřebičů. Bylo rozhodnuto!

Jak to všechno probíhalo

Všechno začalo demontováním staré kuchyně. Petr totiž potřeboval čistý prostor, aby vše co nejpřesněji zaměřil a poměřil. Tak jsme skončili se čtyřmi holými stěnami. Kam jsme dali všechno nádobí a jídlo, ptáte se? Čtyři dlouhé týdny jsme přežívali tak, že jsme měli celou kuchyň nacpanou v obýváku. Lednička vedle gauče, sporák mezi knihovnou a klecí Creepy, nádobí a jídlo v krabicích z IKEA tak různě poskládaných po místnosti. Co vám budu povídat, nepořádek byl neustálý. Nádobí se mylo v našem maličkatém umyvadlu v koupelně, kde se sušilo v odkapávači položeném na prádelním koši. Třikrát mazec! 

První víkend jsme s Tomem vyrazili do Hradce Králové, kde jsme objeli všechny stavařské obchody, a vybírali podlahu a stropní kazety. Podlahu jsme původně vybrali v Baumaxu, kde se nám líbila krásná s motivem ořechu špalíčku. Ovšem když jsme si zavolali obsluhu, kde přesně podlahu najdeme, bylo nám řečeno, že máme vydržet, že za námi někdo přijde. A tak jsme čekali – pět minut, deset minut, dvacet minut, půl hodiny. Nikde nikdo. Tak jsme tak zklamaně odešli a bez podlahy a kazet odjeli do Hornbachu. V Hornbachu jsme hned našli stropní kazety, které nebyly tenké jako papír, čapli jsme k nim i lepidlo a v oddělení s plovoucími podlahami jsme našli i krásnou podlahu v ořechu. Naložili jsme i tu, zaplatili 4500 a jeli jsme domů. Během hodiny jsme zvládli předělat odpad a přívod vody (přípojka na myčku 500 Kč?!). 

Druhý víkend už byl trošku rušnější. Pokládali jsme podlahu a lepili kazety. Opět ze všeho toho řezání neskutečný nepořádek. Mám takový pocit, že prach se mi drží v plicích do dnes. Ale skončilo to fajn. Podlaha byla úspěšně položena, kazety nalepeny tak, aby to alespoň trochu vypadalo, na mě zůstalo ještě bílení kuchyně – konkrétně tedy stěna vedle trouby, ta byla kvůli předchozímu nábytku pěkně špinavá. 

Během třetího týdne nás navštívili elektrikáři. Musela se totiž kompletně předělat celá elektrika v místnosti. Už to chvílemi vypadalo, že nás čeká řezání zdí, ovšem stal se zázrak, a my ve zdi objevili dutiny, kterými se mohly kabely krásně protáhnout. Elektrika tedy byla z části připravená – byly hotové zásuvky, ovšem kabely z nich ještě nebyly zapojeny, protože jsme se rozhodli komplet přesunout jistič z chodby na záchod a celý ho vyměnit (měli jsme ještě ten klasický starý). Také dorazily spotřebiče (trouba, myčka, mikrovlnná trouba, dřez, baterie), u kterých jsme při montáži kuchyně zjistili, že dodavatel zapomněl přibalit digestoř (problém č. 1).

Třetím víkendem to všechno začalo vrcholit. Přijel Petr se skříňkami a dvířkami, které se všechny musely vynést do druhého patra (Tom mě musel nenávidět – kuchyň jsem chtěla hlavně já :). Tak se vše vyneslo a začalo se montovat. Jako první přišly na řadu spodní skříňky, kam se zabudovala rovnou i myčka, aby se všechno mohlo srovnat podle vodováhy. Když byly hotové spodní, šlo se na horní. Tam to byl trošičku větší oříšek, ovšem náš dřevěný okál má výhodu v tom, že nemusíte do zdi vrtat hmoždinky. Prostě jenom šroub navrtáte do zdi a on drží. Snadné jako facka. Ovšem háček byl v tom, že moje verze kuchyně má skříňky až do stropu. Dopadlo to tak, že se tu různě lezlo po židlích, balancovalo se a kluci museli hodně držet rovnováhu, aby skříňku během vrtání udrželi. Ale zvládlo se to, a my už během večera začali ke spodním skříňkám přidělávat dvířka. To by byla sobota. 

V neděli se změřila pracovní deska (kde bude varná deska, kde dřez), do skříněk se dali poličky a namontovali dvířka. Pořád nám ovšem scházelo pár věcí – jeden výklop, dvířka do rohové skříňky, celá skříňka nad trouby, celá pracovní deska a zástěna. Petr tedy odjel domů s velkým domácím úkolem. 

Během dalšího týdne dodělali elektrikáři potřebnou práci a my už mohli zapojit první spotřebič – myčku, kterou jsme stejně nemohli použít kvůli nenapojenému odpadu a vodě. Ještě jsme ani nemohli nic stěhovat, protože zkrátka ještě nebylo všechno pořádně připravené a vždy hrozilo, že bychom to museli všechno zase vyndat a dát jinam. Tak jsme všechno nádobí a jídlo nechali pořád v obýváku. 

Nadešel víkend s V. Petr přijel s pracovní deskou a všemi zbylými věcmi, které ještě potřebovaly dodělat. Nalepila se pracovní deska, nalepil se do ní dřez a varná deska. Pak kluci lepili zástěnu, kterou museli na místo doslova nabouchat kvůli pár milimetrům – nějak se jim to tam nevešlo. Pak dodělali všechny skříňky, dvířka, namontovali a zprovoznili spotřebiče. Další den už se jenom ladili kosmetické úpravy a LED světlo. Tadá, kuchyň byla hotová. Začal dvoudenní boj se stěhováním kuchyně v obýváku do nové fajnové kuchyně. 

Kolik nás to stálo

Podlaha, stropní kazety – 4,500 Kč, Hornbach
Spotřebiče – 26,500 Kč (myčka, indukční varná deska, mikrovlnná trouba, horkovzdušná trouba, všechno je značka PHILCO)
Dřez – 1 Kč (součástí balíčku se spotřebiči), baterie – 1,500 Kč
Kuchyň – 60,000 Kč
Elektrika – 9,000 Kč
CELKEM: 101,501 Kč

Do našeho plánovaného rozpočtu jsme se tedy nevešli pouze o 1,501 Kč, což si myslím, že není vůbec špatné! Naopak, je to perfektní. 

Nová kuchyň je skvělá. Ještě nám tedy chybí k dodělání pár věcí (stůl a židle), ale to už se pak dá kdykoli udělat. Já jsem ráda, že mám prostor, kde můžu s radostí vařit. 

Pokud vás něco zajímá, máte nějaký dotaz, určitě mi napište do komentářů. Budu se snažit na vše co nejlépe odpovědět.


Steffie 











Komentáře

  1. Although this app was initially designed just for the iPad, you can now play it on iPhone, iPod contact, or Mac. It’s on our list of the most effective free slot apps trigger, come on, you wouldn’t enjoy amassing cash and gold in a world where you meet a wealthy God, and once more, a phoenix. Go Go Claw Cash Grab™ is everyone’s favourite claw recreation all thecasinosource.com grown up!

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky