Moje zkušenost s nitroděložním tělískem Jaydess - 1. část

By Štěpánka Králová - 23.1.18

https://lh6.ggpht.com/coV4EnXb3Gp9NQ-St_ye0GcAnCq3WD2b0AKANRggBWDHffeNOF91Gjgj5Av4FnaQmyg=h900
Taková „zdravější“ forma antikoncepce – to je nitroděložní tělísko. Jaké jsou jeho výhody a nevýhody? Jak se moje tělo popralo s cizím tělesem? 


Než začneme, ráda bych vás požádala o diskrétnost. Předpokládám, že pokud jste na tento článek klikli, téma vás zajímá. Upozorňuji, že se zde dotýkám velice intimního tématu, včetně sexuální stránky věci. Ráda bych ještě upozornila, že se jedná pouze o můj názor a o mé zkušenosti - každý jsme jiný, každý bychom měli své tělo znát a tudíž vyhodnotit, zda-li se jedná o vhodnou metodu. Vše raději zkonzultujte se svým lékařem.

Nejdřív vám povím svůj příběh ze světa antikoncepce. S antikoncepcí jsem začala již v patnácti letech, kdy jsem se rozhodla pro hormonální antikoncepci v podobě pilulek, konkrétně jsem po tři roky brala antikoncepci Adele.

Během těch tří let jsem se začala měnit jak fyzicky, tak psychicky. Co se týče fyzických změn - začala jsem tloustnout a bobtnat, více mi vypadávaly vlasy, lámaly se mi nehty. Jedna výhoda se zde našla, a to, že jsem měla pleť jak z alabastru. Občas se mi stalo, že se nějaký ten uhřík objevil, ale to bylo většinou v době před menstruací.

Ovšem co mě přimělo říct pilulkám „ne“, byl fakt, že jsem se začala měnit i psychicky. V posledním roce jsem si těch změn začala všímat mnohem více než předtím. Začala jsem být unavenější, málo jsem se soustředila a snížilo se mi libido. A to absolutně na nulu. Sexem jsem začala být znechucena. Ani já, ani přítel jsme nevěděli, kde je chyba. Až jednou jsem se pořádně podívala do příbalového letáku, konkrétně na nežádoucí účinky a hle, bylo to tam. A dokonce mezi častými. V ten moment jsem řekla NE!

Do očí mi padlo právě nitroděložní hormonální tělísko. Funguje jenom lokálně tam, kde má, takže nemusí (podobně jako pilulky) putovat přes celý trávicí systém a dělat v něm paseku. Začala jsem se tedy ohledně aplikace tělíska domlouvat s mou lékařkou. Ta mi nabídla dva typy tělísek - Miredu nebo Jaydess. Sama od sebe mi doporučila Jaydess a to z jednoho důvodu - mě jakožto ženě, která ještě nerodila, bude vyhovovat více, protože je menší než Mireda.

O tělísku:

Jaydess je malý kousek plastu, který se zavede přímo do dělohy, kde po dobu tří let uvolňuje malé množství hormonů. Působí tedy lokálně. Právě to byl důvod, proč jsem se pro něj nakonec rozhodla - pilulky vám totiž musejí projít celým trávicím traktem.

Tělísko mě vyšlo na 5 500,- Kč, včetně aplikace. Pojišťovna v tomto případě neuhrazuje nic.

Aplikace tělíska:

Tělísko musí být aplikováno ve sterilním prostředí. Lékařka mě tedy objednala jako první pacientku v den, kdy má těhotenskou poradnu. Docela jsem se aplikace bála, protože jsem na internetu četla, že to bolí jak ***, takže jsem nevěděla, co očekávat. Před samotnou aplikací mě tedy lékařka informovala o tom, jak bude aplikace probíhat, a jak bude tělísko v těle umístěno.

Paní doktorka si poté přijela se stolečkem, na kterém bylo vystaveno nářadí. Tělísko jako takové bylo v obrovské krabičce, což mě překvapilo. Na takový kousek plastu je potřeba taková krabice - ať žijí naše lesy. Aplikátor tělíska byl pak zabalen v plastovém obalu, a tělísko jako takové bylo upevněné právě na konci aplikátoru.

Co se týče aplikace samotné, bolelo mě to jako čert. Každopádně celá aplikace trvá několik minut, tudíž se to dá přežít. Je to taková ta bolest, na kterou si za chvíli ani nevzpomenete.

Určitě se před aplikací najezte a nechoďte nalačno. Tu chybu jsem udělala já.

Po aplikaci se lékařka podívala ještě ultrazvukem, jestli tělísko sedí a nejsou s ním žádné problémy. Zeptala se mě, jestli jsem v pořádku - a byla jsem.

Po ultrazvuku jsme si sedly ke stolu, kde jsme si měly ještě popovídat. V tu chvíli se mi začal zvedat žaludek a motala se mi hlava. Nevěděla jsem, co to je nebo jestli to přestane. Podle paní doktorky jsem i zezelenala.

Když už jsem si myslela, že to přechází, vlna se zvedla ještě jednou, akorát dvakrát silněji. V tu chvíli jsem si myslela, že budu zvracet. Paní doktorka mě dovedla k lehátku u ultrazvuku, abych si na něj lehla. Přinesla mi mokrý hadr na hlavu a řekla mi, ať si odpočinu. Prý při té aplikaci mohlo tělísko tlačit na nějaký nerv, který mi nejspíš způsobil tuto nevolnost.

Hlava se mi stále motala, žaludek se nepřestával zvedat. Sestřička mi uvařila kafe, přinesla mi čokoládu s oříšky a přikázala mi, abych to do sebe dostala. Během půl hodiny s kafem a čokoládou se mi už udělalo lépe, ale i tak jsem si ještě chvíli poležela.

Když nevolnost ustala, paní doktorka se mě zeptala, jestli by mi pro mě nemohl někdo přijet. Bohužel, všichni z domova byli v práci a neměla jsem nikoho. Takže jsem řekla, že o mě strach mít nemusí, že se domů dostanu. Už mi opravdu bylo dobře.

Paní doktorka mě odpoledne ještě mile překvapila, když mi zavolala, jestli jsem v pořádku dorazila a jestli je mi dobře.

První týden:

Na internu jsem se dočetla, že první týden je nejhorší. Tělo si na tělísko zvyká a snaží se ho přijmout. Já s tělískem nějak velké problémy neměla. Den po aplikaci jsem si vzala Ibalgin proti bolesti, která se občas objevila, ale další dny už nic.

Během prvního týdne není dobré mít sex a nebát se toho, že se objevuje krvácení nebo špinění. Ovšem všeho s mírou - jak řekla má lékařka: „Pokud by to z tebe teklo jako z kohoutku, tak by to bylo samozřejmě špatně.“

První měsíc:

O tělísko skoro už vůbec nevím, ovšem nastává mi zde jedna situace, kterou jsem ani na internetu nenašla. A myslím, že by bylo dobré o tom napsat. Zkrátka a jednoduše - při orgasmu mě chytala poměrně velká bolest právě od tělíska. Myslím, že to bylo způsobeno stahy dělohy a trochu se to tělísko nějakým způsobem zasekávalo do děložních stěn. Ale i tato bolest později přestala.

Co se týče menstruace - nedorazila.

Během prvního měsíce se mi povedlo shodit tři kila ze své váhy. Trochu se mi horší pleť, ale s tím jsem počítala. Co se týče psychického hlediska - únava ustupuje, libido postupně přichází zpět.

Třetí měsíc:

O tělísku už absolutně nevím a zapomínám, že ho mám. Během druhého měsíce se mi dostavila menší menstruace, ale bylo to spíše trochu silnější špinění.

Zhodnocení (1. část)

Na tělísko už nedám dopustit. Za ty tři roky, až se ho budu muset vzdát, si ho nejspíš nechám i přes tu bolest zavést znovu. Je to pohodlná antikoncepce - nemusíte myslet na to, jak si musíte vzít pilulku. Funguje pořád.

Rozhodně je vždy lepší poradit se s lékařem a vše s ním prodiskutovat. Jak jsem zmínila na začátku, každý jsme originál a každému vyhovuje něco jiného.

Mé dojmy budu opět sepisovat až po několika letech. Uvidíme, kolik se toho změní.

Článek pulikován 27. ledna 2016 na původní blog.
 

  • Share:

You Might Also Like

0 komentářů